S Vendul jsme se seznámili ve fotografické škole, baví mě její kreativita a přírodní duše. Když mě oslovila, zda bych nenafotila jejich den, na vteřinu mě zatrnulo - fotit fotografovi a příteli zároveň svatbu? To je sebevražda! Ale, výzvám se má člověk postavit čelem, a tak jsem do toho šla. Bylo mi hned jasné, že to nebude jen tak obyčejná svatba na radnici, ale pořádná smršť přátel někde uprostřed přírody. A taky že ano! Opět jsem měla možnost být u svatby, kterou si vlastně hosté s nevěstou a ženichem nachystali sami. A ti dva? Zamilovaní a s úctou jeden ke druhému, se srdcem na dlani. To se fotí samo! Vendul a Maty, děkuji, že jsem mohla s vámi být celý den a že jste mi umožnili si den užít a přitom fotit co mě napadlo!